O změně v síti nemocnic mluví politici z ministerstva zdravotnictví neustále. Naposledy o velkou redukci počtu nemocnic usilovala vláda premiéra Petra Nečase v roce 2012. Tehdy byl ministrem Leoš Heger z TOP 09. A skutečně některé nemocnice skončily.
Ministerstvo zdravotnictví chce v optimalizaci nemocniční sítě pokračovat. Debaty o redukci zejména akutních nemocnic začaly s nedávnými protesty lékařů. Ti kritizovali zejména nový zákoník práce a přesčasy. Rovněž mladí lékaři požadovali zvýšení finančního ohodnocení.
Nakonec téměř 10 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění a změna zákoníku práce zažehnaly spory mezi lékaři a ministerstvem zdravotnictví. To vzápětí přispěchalo s nápadem, že by se z mnohých nemocnic poskytujících akutní péči staly nemocnice neakutní s důrazem na jednodenní chirurgii a následnou péči.
Nemocnic je zbytečně mnoho, tvrdí exministr
„Na začátku jsme říkali, že ten systém je špatně a jsou zde protiprávní přesčasy. Pak to sklouzlo k tomu, že se začalo vyjednávat jen a pouze o platech. A je sice hezké, že se vyjednává o celém spektru nemocnic, ale ne o všech zdravotnících,“ komentoval loni v prosinci na Radiožurnálu bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula stávku lékařů.
Vzápětí přiznal, že celý systém je špatně nastaven. Systémové řešení problému podle Romana Prymuly spočívá ve snížení nároků na lékaře, aby nemuseli tak dlouho sloužit. Toho lze docílit jen redukcí počtu míst poskytujících péči, a to zejména urgentních příjmů s nepřetržitým fungováním. „Máme neuvěřitelně hustou síť nemocnic. V některých zemích si vystačí s dvaceti třiceti, my jich máme skoro dvě stovky,“ řekl tehdy Roman Prymula.
Současná nemocniční síť vznikala dlouhodobě, prakticky kopíruje okresy. Některé okresy mají i dvě a více nemocnic. Avšak dochází k finanční nerovnoměrnosti, kdy velké nemocnice v Praze a dalších krajských městech dostávají za stejné výkony více než ty malé. „Je to způsob, jak dofinancovat velké nemocnice, které mají zvýšené náklady na specializované zákroky nebo výuku,“ řekl Roman Prymula.
Lékařů je dost, tvrdí exministr
Bývalý ministr zdravotnictví za vlády Andreje Babiše a v období pandemie Covid-19 dále tvrdí, že s nedostatkem lékařů to není až tak vážné. Prý jich je dost, jen je moc nemocnic. Jen místo jednotek intenzivní péče posílí kapacity u lůžkové následné péče a síť ambulantních praktických lékařů, navrhuje Roman Prymula.
S částečnou redukcí nemocnic souhlasí i ministerstvo zdravotnictví za ministra Vlastimila Válka (TOP 09). Resort už od loňského podzimu „vypouští balónky“ ke zjištění nálad ve společnosti. Poučené ministerstvo z minulosti se dosud striktně vyhýbalo pojmenování uvažovaných kroků optimalizace jako „rušení nemocnic“.
Rušit malé, nebo velké nemocnice?
Uvažované plány Vlastimil Válek v médiích dosud komentoval slovy, že menší nemocnice třeba k 19. hodině zavřou. A některá „nadbytečná“ oddělení skončí. Navíc posílí lůžová následná péče, tedy takzvané LDN. Z malých nemocnic se spíše stanou polikliniky.
Přesto dochází k obratu ve slovníku. Zatímco ještě loni na podzim lidé z ministerstva zdravotnictví si dávali pozor, aby média nepoužívala slovní obrat „rušení nemocnic“, letos na začátku jara už tomu je jinak. Resort otevřeně mluví o nutné redukci. Malé nemocnice si to vyložily tak, že budou zrušeny. Proto na pomoc přispěchala Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), která sdružuje zejména malé nemocnice.
Asociace představila svoji verzi koncepce zdravotnictví 2023+ očima regionálních nemocnic. A místo rušení malých nemocnic v regionech požaduje spíše rušení velkých nemocnic.
„Cítíme se ohroženi. Nikdo nejde s nějakým koncepčním materiálem. Jenom je představa, že když je to ve velké nemocnici, tak je to nejlepší. A že když to bude dělat lékař ve velké nemocnici, tak je logicky specialista a ten v té menší okresní, regionální to musí dělat špatně,“ vysvětlil v rozhovoru předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
Asociace ve zkratce žádá redukci velkých nemocnic, podporu menších, změnu vzdělávání lékařů nebo třeba zavedení spoluúčasti pacientů.
