Do Erzgebirge míří na vánoční trhy s cílem vychutnat si vánoční atmosféru v atraktivních kulisách tradičních krušnohorských Vánoc.
Krušné hory, Krušnohoří, Erzgebirge. To jsou výrazy pro stejné pohoří. To najdeme v linii zhruba od Kraslic na Karlovarsku po obec Petrovice v úrovni dálnice D8/A17 na Ústecku. Na německé straně je to k linii s městy Zwickau (Cvikov), Chemnitz (Saská Kamenice) a Dresden (Drážďany), tedy k dálnici A4.
Na české straně Krušné hory z Podkrušnohorské pánve stoupají příkrými kopci (a vytváří hřeben) do výšky v rozmezí 1000 až 800 m n.m. Vytváří náhorní plošinu. Na německé straně má pohoří zcela jiný charakter.
Krajina je podobná pahorkatině a místy působí jako rovina. Z ní vyčnívá nějaký ten kopec. Navíc pozvolna klesá k nadmořské výšce okolo 500 m n.m. a krajina je hustě obydlena městy a obcemi. Nechybí ani typická zemědělská krajina, kde se pěstuje i obilí.
Německé jádro Krušných hor
Německé jádro Krušných hor najdeme především okolo nejvyššího vrcholu Erzgebirge. Tím je Fichtelberg (1 215 m n.m.), který je téměř naproti Klínovci (1 244 m n.m.) na české straně.
Pro německé Krušné hory jsou důležitá především města jako Annaberg-Buchholz, Schwarzenberg im Erzgebirge, Aue, Schneeberg. Dále Johanngeorgenstadt, Marienberg, Olbernhau či Altenberg a Geising.
Z menších obcí pak zmíněný Altenberg, Oberwiesenthal, Eibenstock, Sayda, Klingenthal, Glashütte či Seiffen. Zde jsou po celý rok otevřena muzea hraček a dílny.
Vánoční tradice a identita Saska
Sasko má bohatou historii. Ze Saského kurfiřtství přeměnilo v Saské království, které svedlo zápas o udržení samostatnosti s Pruskem, které nakonec se stalo vůdčí silou při sjednocování Německa a podmanilo si i Sasko v rámci Německé říše.
Následně Sasko bylo svobodným státem v rámci Výmarské republiky, aby samostatnost ztratilo po nástupu nacistické diktatury a zemské zřízení nebylo obnoveno ani po skončení druhé světové války. Sasko bylo součástí nově vzniklé Německé demokratické republiky (NDR). Změna nastala znovusjednocením Německa po roce 1991. Od té doby je opět Sasko samostatnou spolkovou zemí.
Avšak tyto dějinné etapy neměly vliv na tradice vzniklé v Erzgebirge.
Obyvatelé tohoto rozsáhlého regionu byli především lidé spjatí s hornickou činností, zpracováním dřeva a následně v manufakturách. V drsném přírodním kraji, kde zimy jsou dlouhé, horníci museli vykonávat i jiné činnosti, než dobývat rudy, podle kterých je název těchto hor.
Díky tomu vznikly tradice a výrobky, které jsou spjaty s Vánoci.
Obchodními centry, kde výrobky našly uplatnění a kde probíhaly obchody, pak byly Freiberg, Chemnitz, Zwickau, Lipsko (Leipzig) a samozřejmě Drážďany (Dresden).
Krušnohorské Vánoce
Vánoční atmosféru umí vyšperkovat i samotní obyvatelé obcí a měst, kteří vyšňoří své domy tisíci světýlky.
Součástí jsou i výzdoby v podobě dřevěných betlémů, krušnohorských hraček, vonných svíček, andělů, postaviček zobrazujících hornickou kulturu, vánočních pyramid, výrobků lidového umění. A samozřejmě nechybí vánoční trhy, kde tyto výrobky najdou uplatnění.
Drážďany těží z krušnohorského lidového umění
Díky tomuto výrobnímu základu mohly v Drážďanech vzniknout velké vánoční trhy, kde tyto výrobky nakupovali obyvatelé a hosté, kteří do města přijeli.
Drážďanský Striezelmarkt nejen s Drážďanskou vánoční štolou (Dresdner Christstollen) je jedním z nejstarších vánočních trhů v Německu. Pravidelně jsou v Drážďanech na Altmarktu v době adventu, a to už od roku 1434. Jsou zde i obchodníci z Horní Lužice, kteří vyrábí Ochranovskou hvězdu (Herrnhuter Stern) či betlémy ze Schirgiswalde-Kirschau nebo perníky z Pulsnitz.
