Železniční stanice nese název Zábřeh na Moravě a na zdejším nádraží staví často vlaky z Prahy, od Pardubic a České Třebové směrem na Olomouc. Některé rychlíky tam ale nezastavují a jen místem projíždějí. Další spoje ale vedou ze Zábřeha do Šumperka.
Nejzajímavější architektonickou památkou Zábřehu je zámek, který byl vybudován renesanční přestavbou hradu v 16. století. Pozdější barokní úpravy pocházejí z první poloviny 18. století. Náměstí v Zábřehu zdobí desítky historických domů, postavených po ničivém požáru v závěru 18. století. Z církevních staveb zaujme barokní kostel sv. Bartoloměje, jehož počátky jsou připomínány již ve 14. století.
Dům Pod Podloubím, kde od 24. října 1998 opět sídlí zábřežské muzeum, je jedním z nejcennějších dokladů vývoje měšťanského domu na severní Moravě. Mezi jeho majitele patřili většinou přední zábřežští měšťané. Jedním z nich byl i rentmistr na Žerotínově panství Burian Vizovský, jehož dcera Magdalena byla první ženou J. A. Komenského.
Dům mázhausového typu s gotickými sklepy byl ve druhé polovině 16. století renesančně přestavěn. Tehdy byla přistavěna věž s podloubím. Období baroka připomínají stropy v přízemí a prvním poschodí. Začátek 19. století přinesl změny na štukové výzdobě na fasádě věže a změnu konstrukce střechy. Na začátku šedesátých let byla budova upravena pro potřeby muzea, které v něm sídlilo až do roku 1981. Pro havarijní stav objektu muselo dům Pod Podloubím opustit a vrátilo se do něho až za 17 let.
Město bylo vystavěno na levém břehu Moravské Sázavy, mezi Zábřežskou vrchovinou a Mohelnickou brázdou. Ačkoliv je v povědomí širší veřejnosti známo především díky slavnému rodákovi, cestovateli Janu Eskymo Welzlovi, nabízí zájemcům o historii a krásy přírody tip pro příjemný výlet.
Jak uvádí web Atlas Česka, první písemná zmínka o Zábřehu pochází z roku 1254 a objevuje v listině brněnského zemského sněmu. O 24 let později je Zábřeh již označován v písemných pramenech jako město. Původní funkcí města bylo zřejmě chránit existující brod přes řeku Moravská Sázava.
V 18. století se střídaly období rozsáhlé výstavby nových domů i sakrálních staveb s ničivými vlnami požárů, které poničily řadu skvostných připomínek minulosti. Lichtenštejnové prodali v polovině 19. století zámek městu. V té době již čtyři roky fungovalo železniční spojení (Ferdinandova dráha), která vytvořila pro Zábřeh předpoklady k tomu, aby se znovu stal významným, obchodně-průmyslovým centrem. O několik let později byla železnice rozšířena o lokální dráhu do Sobotína. S rozvojem textilního, potravinářského a strojírenského průmyslu, vzniklo velké množství pracovních možností, které přilákaly do města větší množství obyvatel.
V článku jsme čerpali z webových stránek Atlas Česka a města Zábřeh
