Zprávy Analýzy Rozhovory Názory Reportáže Podcasty
Muž ve stínu: Vytvořil Rádio Impuls podle sebe a funguje to 25 let
Studio v rádiu.

Na konci února 1999 vrátil do rádií Michala Davida a další českou muziku. Teď Jiří Hrabák přiznává, že Rádio Impuls musí projít evolucí.

Veřejnost ho příliš nezná, nikdy média příliš nevyhledával, přestože sám byl novinářem a zprávařem. Od mikrofonu odešel už kolem roku 1993, aby místo Michela Fleischmanna šéfoval Evropě 2. Ten odešel budovat Frekvenci 1. A Jiří Hrabák pak v roce 1999 spustil Rádio Impuls.

Bylo to 24. února 1999, kdy Rádio Impuls nahradilo Rádio Alfa, první celoplošnou stanici. Tou druhou byla Frekvence 1, která zahájila vysílání v říjnu 1993. A Evropa 2 už v březnu 1990 začala vysílat francouzský program z Paříže. Právě tam ze začátku mířily i kroky Jiřího Hrabáka.

Rádiový příběh Jiří Hrabák začal psát v tehdejším Československém rozhlasu, kde působil i jako redaktor dopravního zpravodajství, tedy Zelené vlny. Jako novinář se zkušenostmi z rozhlasu nastoupil do Evropy 2, kde budoval novinářský tým. Za jeho éry začali kariéru třeba Václav Moravec či Martin Veselovský. Pro Frekvenci 1 vymyslel Pressklub, do kterého přivedl z České televize Zuzanu Bubílkovou.

Jiří Hrabák z Frekvence 1 přešel do Rádia Impuls

Stál za zpravodajským ránem Frekvence 1, ve kterém pracoval tým šesti sedmi rádiových novinářů a připravovali hutně zpravodajský ranní blok. Internet nebyl, zpravodajské ráno bylo doménou rozhlasu. Frekvence 1 to dělala jinak, dynamicky, oproti Radiožurnálu.

Když se psal rok 1998, Jiří Hrabák měl jinou představu o směřování programu, chtěl dělat jiné rádio. Protože se znal s budoucím majitelem Rádia Impuls z pražské Bohemky, kam oba chodívali jako fotbaloví fanoušci, plácli si. Jiří Hrabák tak vymyslel nový fenomén, který až do vypuknutí pandemie Covid-19 byl lídrem českého rádiového trhu.

Kvůli pandemii Rádio Impuls ztratilo třetinu posluchačů a do popředí se dostal veřejnoprávní Radiožurnál. Celoplošný okruh Českého rozhlasu se také změnil a posluchači to, zdá se přijímají. Je jedničkou mezi rádii. A začíná dělat potíže právě Impulsu.

Česká muzika podle Jiřího Hrabáka

Ten byl první, který si zkusil na konci února 1999 vrátit po devíti letech Michala Davida a podobné interprety, kteří po Listopadu 89 přemýšleli o tom, že hudební kariéru pověsí na hřebík. Rádio Impuls začal stavět hudební formát na české a slovenské hudbě. Helena Vondráčková, Jiří Korn, Václav Neckář, Hana Zagorová, Karel Gott, Věra Martinová, Michal David, Kabát, Věra Špinarová… Česká muzika, která se líbila Hrabákovi.

„Vlastně jsem udělal rádio tak, jak jsem to cítil a jak se mi líbilo,“ rozpovídal se Jiří Hrabák v podcastu mediálního novináře Ondřeje Austa. Zároveň využil vše, co se do té doby naučil.

Z Československého rozhlasu si vypůjčil dopravní zpravodajství, z Frekvence 1 zpravodajské ráno, z Radiožurnálu proudové vysílání s větším počtem zpráv, reportáží a mluveného slova. A hudební playlist postavil na české hudbě. Za půl roku začala vysílat středočeská stanice pod názvem Rádio Blaník, které českou hudbu ještě zintenzivnilo. Ostatní rádia byla v šoku.

Začala éra Impulsu a Blaníku

Úplně první písničkou vysílanou na Rádiu Impuls byla Variace na renesančí téma od Vladimíra Mišíka. Nejoblíbenější skladba Jiřího Hrabáka. Jak ale v rozhovoru uvedl, píseň nebyla nasazena z jeho pokynu. „Jan Hanousek, hudební ředitel, který přišel na Impuls se mnou a hudebním dramaturgem je po celou dobu 25 let, to věděl, že ji mám rád. Tak ji asi zařadil záměrně,“ prozradil.

Jan Hanousek je dalším mužem ve stínu, který určuje hudební dramaturgii Rádia Impuls neuvěřitelných 25 let. „Po pádu komunismu se zvedla stavidla a vtrhla sem zahraniční produkce. Nikdo už nehrál Vondráčkovou, Davida, dokonce ani Gotta, čeští interpreti měli prostě smůlu. Možná jen skupina Lucie byla výjimkou, to bylo opravdové zjevení, fenomén devadesátek s fantastickým zvukem, muzikantskou i textařskou kvalitou. Jinak to tady válcovala hudba ze zahraničí. Pár let to vydrželo, ale v půlce devadesátých let se to začalo lámat,“ zavzpomínal v bilančním rozhovoru pro iDNES.cz Jan Hanousek.

„Pamatuju si, že jsem byl na akci, kam přišel zahrát Michal David. Vytáhl své klávesy, pověsil kolem krku a spustil. Lidé se okamžitě chytli, začali zpívat, tancovat, protože všechny hity znali. Pochopil jsem, že jim česká produkce asi už chybí,“ řekl důvod, proč jako hudební dramaturg začal posluchačům vracet česko a slovenskou hudbu.

Rádio Impuls čeká evoluce

Přestože Rádio Impuls zní jako před 25 lety, podle Jiřího Hrabáka rádio čeká evoluce. Programový ředitel je nový, ten původní se rozhodl odejít dělat něco jiného. Na nové posile, která se přesunula od mikrofonu k tvorbě programu, bude Rádio Impuls připravit pro digitální vysílání a postupnou generační výměnu posluchačů.

Jan Hanousek totiž přiznává, že typickým posluchačem je muž a žena od 40 let věku výše. Jinými slovy rádio zestárlo se svými posluchači.

„Věřím, že přinese (nový programový ředitel) nové nápady, jak rádio oživit. Ale revoluce v rádiu nefunguje, tím by vše spadlo. Půjdeme cestou evoluce,“ lze parafrázovat slova generálního ředitele Rádia Impuls Jiřího Hrabáka.

„Pro rádio je nejdůležitější ráno. To se posunulo od 7 do 11 hodin. A pak odpoledne. Nejvíce, asi 60 procent lidí, nás poslouchá v autě. Ale nejen tam samozřejmě. Večer už je konkurentem televize. Zatímco rádio fungovalo do televizních večerních zpráv, dnes to je tak do 18 hodiny,“ prozradil v podcastu s Ondřejem Austem muž ve stínu, který se k 25 letému výročí odhodlal popovídat si o českém rádiovém fenoménu.

Veřejnoprávní média v Evropě jsou pod tlakem. Němci i Češi by omezili rozhlas
Veřejnoprávní média v Evropě jsou pod tlakem. Němci i Češi by omezili rozhlas

Přihlásit přes Seznam

Regiony

Tip od MEDIASHOW:

Doporučujeme

Tip od MEDIASHOW:

Reklama

Reklama

Reklama

Reklama

Reklama