Drážďanská vánoční štola (německy Dresdner Christstollen) považujeme za symbol nejen vánočních trhů v Sasku, ale v celém Německu. Podle názvu si ji spojujeme především s Drážďany, pro které je i marketingovou značkou. Přitom toto jídlo vzniklo jinde. Ve městě Torgau, zhruba 50 km severovýchodně od Lipska.
Zatímco v Česku máme vánočku s rozinkami, v Německu mají štolu. Je to bochník z těsta, obvykle o váze 1 kila, dále 500 gramů a na ochutnávku i 250 gramů. Je to plné másla, pocukrované, tučné – a chutné. Především zasytí.
Ke kynutému těstu se přidávají ještě další přísady, které dodávají štole její charakteristickou chuť: sušené ovoce, mandle, citronát či oranžát. Po upečení se štola potře tukem a posype moučkovým cukrem.
Štola patří mezi německé nejznámější sezónní vánoční pečivo. Štola je spjata s Drážďany v Sasku, kde je více výrobců pohromadě. Je to ochranná známka, patent byl poprvé udělen v roce 1920. V Drážďanech působí i Svaz na ochranu Drážďanské štoly.
Toto pečivo se původně nenazývalo „Stollen“, ale „Striezel“. A má to souvislost i s nejstarším německým vánočním trhem, který je – překvapivě – v Drážďanech (od roku 1434).
Trhy a štola patřily k sobě. Když byla „vynalezena“ a prodávána na vánočních trzích, říkalo se jí „Striezel“ a podle tohoto názvu pak vznikl i název „Striezelmarkt“.
Takže štola a vánoční trhy patří nejen v Drážďanech k sobě.
Jak se ale štola dostala do Drážďan?
To je příběh „vynálezce“, kterým byl pekař a cukrář z města Torgau jménem Heinrich Drasdow. Torgau je blíže Lipsku než k Drážďanům (zhruba 50 km severovýchodně). Ovšem v období svého vzniku byla štola spjata právě s Torgau a do Drážďan se dostala později.
Torgauer Stollen poprvé upekl v roce 1457 dvorní kuchař Heinrich Drasdow na zámku Hartenfels v Torgau. Sloužilo saskému kurfiřtovi a bohatým zákazníkům jako sladké vánoční cukroví a peklo se z dobrých surovin, jako je mouka, rozinky, mandle, sušené ovoce, máslo a koření. Tím Torgauer Stollen porušil církevní zákaz.
Během půstu před Vánocemi nebylo povoleno používat máslo. Jednoduché postní pečivo a vánočka z mouky, vody, pivovarských kvasnic a olivového nebo řepkového oleje. Proto štola chutnala nevýrazně, žlukle a jen stěží se skladovala. S dnešní štolou ze Saska neměla nic společného.
Tuto štolu pekli po mnoho let potomci Heinricha Drasdowa, který měl v Torgau známou pekárnu. Dnes se Torgauer Stollen stále peče v Torgau podle původní receptury Drasdowa.
Jak se tedy z Torgauer Stollen stala Dresdner Stollen?
Pekař Drasdow za svoji štolu obdržel privilegovaný list a dnes ho můžeme považovat za vynálezce nebo alespoň znovuobjevitele bohatého vánočního pečiva, které dnes známe jako Dresdner Christstollen.
Již v pohanských germánských dobách byly známy „Gebildebrote“ (chleby) obsahující sušené ovoce. Takto torgauský pekař zdokonalil staré recepty a odvážně využil mezery na trhu.
Na drážďanském dvoře se „stollen“ nebo „striezel“, jak se jim tam začalo říkat, vyráběly a jedly ve zcela jiném měřítku. Vánoční štola se stávala stále lepší a známější. Podle legendy způsobila tlumená výslovnost obyvatel tohoto úseku Labe, že se z „Drasdower Stollen“ nakonec stal „Dresdner Stollen“.
Co je Stollenfest?
Stollenfest je štolová slavnost konající se v sobotu před druhou adventní nedělí na vánočním trhu v Drážďanech.
Vlastní slavnost je nejen ve městě Torgau, odkud původně je vánoční štola, ale především je spjata s Drážďanským Striezelmarktem, tedy vánočním trhem konajícím se na Altmarktu v centru Drážďan.
Navazují na tradici, kdy v roce 1730 nechal saský kurfiřt August Silný upéct obří štolu o hmotnosti 1,8 tuny, která byla rozdělena na více než 20 tisíc porcí.
Od roku 1994 se Stollenfestu věnují členové spolku na ochranu štoly. Vytvoří speciální edice pro tento slavnostní den. Součástí je pestrý průvod a stovky hrdých pekařů a cukrářů.
Spolu s desítkami tisíc hostů z celého světa oslavují v sobotu před druhým adventem svou staletou pekařskou tradici, pulsující řemeslo a hlavně skutečně jedinečnou vánoční pochoutku.
