V devadesátkách to bylo Beverly Hills 90210, Dallas, Pobřežní hlídka nebo různé telenovely jihoamerické provenience. Komerční televize nakupovaly za levné peníze televizní práva seriálů ze 70., 80. i 90. let a vysílaly je od rána do večera. Nekonečný počet dílů. A slušně vydělávaly na reklamě.
Byla to doba hojnosti a velkých výdělků v komerční televizi. Tyto televizní „konzervy“ stačilo proložit papundeklovou dekorací zábavného pořadu či televizní diskuse – a program byl prakticky hotový. Stačilo to. Oproti zkostnatělé tehdejší České televizi byla Nova výkladní skříní, chudák Premiéra a později Prima byla chudším příbuzným.
Jenže tohle už po roce 2002 přestalo fungovat. Nároky se zvyšovaly. A zejména Prima do toho pořádně šlápla. Její program byl do té doby záměrně postaven jako „béčko“ a „céčko“ Novy, který stál na reprízách německých seriálů z 90. let jako Komisař Rex, Big Ben, Doktor z hor či na socialistických ságách typu Žena za pultem.
Rodinná pouta šokují i Novu
A teď si předstvme, že v době, kdy Nova zase měnila vlastníka a už s konečnou platností odcházel Vladimír Železný zkoušet politickou kariéru, Primě šéfuje Martin Dvořák. Tehdy třicátník, který řídil Primu v letech 2000 – 2006.
Měl drajv a zkušenou televizní manažerku Kateřinu Fričovou, která začínala se Železným na Nově po roce 1994, nahradil i s novým konceptem.
Tehdejší vedení Primy oslovilo několik tvůrců, aby vytvořili návrh na nový český seriál. Cílem bylo, aby byl pro celou rodinu a vysílal se dva dny v týdnu. Jako vítězové vyšla tehdy osmadvacetiletá dvojčata – scenáristky Kateřina a Jitka Bártů.
„Pro nás to byla tenkrát výzva. Byly jsme mladé a nic nebylo nemožné. Nezalekly jsme se a šly do toho,“ vzpomíná na začátky Kateřina Bártů, která psala všechny díly se svou sestrou Jitkou. Nic jiného tenkrát nedělaly, na nic jiného nebyl čas.
„My jsme to měli tak, že nikdo nevěděl, do čeho jde. Byla tu tradice seriálů o třinácti dílech, a nikdo si vůbec neuměl představit, jak by dlouhodobý projekt měl vypadat. Oslovovaly jsme neznámé herce, všichni byli mladí a nadšení,“ popisuje Kateřina Bártů
„Vždy jsme připravily seriál na rok, to bylo kolem 100 dílů, a pak se vždy jednalo o dalším pokračování. Nakonec jsme po šesti letech řekly, že v nejlepším se má přestat, a seriál po 550 dílech skončil.
Na úspěch Rodinných pout, které se po dvou letech přejmenovaly na Velmi křehké vztahy, musela reagovat Nova, která byla lídrem trhu. Jenže najednou dva dny v týdnu, ve všední den, Prima ve večerním prime time okupovala televizní obrazovku. Nejenže najednou dokázala vytvářet nové televizní tváře, ale díky nim posilovala i PR, což v té době byla pro ni prakticky jediná možnost, jak na sebe upozorňovat. Dominance Novy byla obrovská…
A tak Nova rychle vymýšlela protitah.
Ordinace a Ulice jako továrny v pásové výrobě
Nova uvedla na obrazovku v roce 2005 Ordinaci v růžové zahradě a zkusila to ještě s další novinkou, nekonečným denním seriálem Ulice uvedeným ve stejném roce. Oba seriály patří do žánru mýdlové opery, tak jako Rodinná pouta.
V Česku najednou vznikl nový televizní byznys známý z vyspělých televizních trhů typu USA či Německo. Ateliérová tvorba, nekonečné příběhy postavené na vztahové dějové lince, několik hlavních postav a pak mnoho vedlejších rolí.
Ideální prostředí pro tvůrčí týmy, slavné tváře i naprosto neznámé regionální herce a pro lidi z ulice, které hledají různé castingové agentury. A aby toho nebylo málo, práci dostávají i různí píáristé, kteří chrlí zábavný obsah pro noviny, časopisy a internetové weby. Spokojení jsou i reklamní zadavatelé.
Byla to relativně levná, rychlá, efektivní televizní továrna, která pro Primu i Novu byla najednou „zlatým dolem“.
Prima formát vyčerpala a zkoušela nové seriály
Najednou začala éra nekonečných ateliérových telenovel. Jenže Velmi křehké vztahy skončily po 550 dílech, tedy po šesti letech. Nova Ordinaci vysílala na hlavní Nově až do roku 2021, zatímco Ulice běží stále. Příští rok to bude 20 let v jednom kuse.
Prima pak zkoušela další seriály, do kterých už více investovala. Ať už do exteriéru, tak interiérů. Nebyly to klasické ateliérové seriály. Jenže zatímco jejich výroba se prodražovala, sledovanost už nebyla tak vysoká, aby se staly novým fenoménem.
Zejména v období po roce 2010 zkoušela seriály typu Obchoďák (jen 32 dílů), Svatby v Benátkách (72 dílů), Přístav (106 dílů), Ohnivý kuře (204 dílů), Krejzovi (114 dílů), Slunečná (160 dílů) a nakonec ZOO (zatím atakuje 200. díl).
Primě nový typ seriálů nevychází, vrátí se ke stylu ZOO
Se spuštěním videoplatfomy Prima+ to vypadalo, že na obrazovku Primy zamíří typově i jiné české seriály než ty nekonečné z ateliéru. Ale zdá se, že to nevychází.
Prima chtěla ZOO už dávno ukončit, už je to taková „natahovaná“, ale seriál pokračuje ještě v jarním schématu. Po debaklech Dobré zprávy či Eliška a Damián a po nepřesvědčivých číslech sledovanosti novinek typu Vytoč svého agenta se může spolehnout jen na Poldu a urychleně vrátit do programu mýdlovou operu alespoň kvalit ZOO.
Ukazuje se totiž, že typický divák Primy, který televizi ještě sleduje lineárním způsobem, že se na ní skutečně dívá v čase, kdy běží premiérový díl, je divákem tak trochu „líným“. Chce své jistoty, nechce příliš přemýšlet, chce mít něco, co má jako kulisu. Musí se s hrdiny seriálu ztotožnit, být mu to blízké.
A tak je jisté, že nefungují seriály z prostředí televize ani herecké agentury. Diváci chtějí známé prostředí, u kterého mají šanci, že ho skutečně mohou poznat. Ať už je to hospoda, zoologická zahrada, nemocnice či něco podobného.
