Příkladem jsou kardiologická onemocnění: jako srdeční arytmie, infarkt myokardu, ICHS, hypertenze, hypotenze. Dále ateroskleróza, kardiomyopatie či chlopenní vady.
Pokud pacient cítí obtíže, které by mohly souviset se srdcem, měl by se obrátit na lékaře. Ne vždy je nutné nejprve jít k praktickému lékaři. Rychlejší bude se obrátit přímo na kardiologickou ambulanci.
Ale především není důvod se vyšetření u lékaře obávat. Naopak kardiologické vyšetření může odhalit negativní příznaky nějakého onemocnění včas. A zahájit tak léčbu.
Nejen postcovidový syndrom, ale především klasická onemocnění srdce jako je ischemická choroba srdeční či arytmie (poruchy srdečního rytmu) se nevyhýbají ani v „době postcovidové“.
Právě naopak zanedbaná prevence by mohla být pro zdravotní stav velmi nepříjemná.
Co je arytmie
Poruchy srdečního rytmu nazývané odborně arytmie patří mezi nejčastější srdeční onemocnění. Vznikají jako důsledek odlišného vytváření nebo vedení elektrických vzruchů v srdci.
„Ve většině případů jde o naprosto nezávažné arytmie, které si postižený člověk vůbec neuvědomuje. Můžeme je zachytit pouze dlouhodobým monitorováním elektrokardiogramu,“ říká kardiolog Miroslav Derevjanik.
Kromě toho existuje celá řada záchvatovitých nebo setrvalých poruch srdečního rytmu. Ať ve smyslu plus (rytmus rychlejší než normálně) nebo minus (pomalý rytmus nebo dlouhé pauzy v srdeční činnosti). Mohou působit nemocnému celou řadu obtíží.
„Zatímco u jinak zdravých lidí nepředstavují tyto arytmie až na výjimky bezprostřední ohrožení života, u nemocných je to jinak. Pokud pacient má postižení srdce (například po infarktu myokardu), mohou být některé arytmie životu nebezpečné,“ říká kardiolog Miroslav Derevjanik.
Rozdělují se dvě základní arytmie: bradyarytmie a tachyarytmie.
Ischemická choroba srdeční
Ischemická choroba srdeční (ICHS) je onemocnění koronárních (věnčitých) tepen (tepny, zásobující krví vlastní srdeční sval). Vedoucí k jejich zužování a následně k nedostatečnému zásobení srdečních buněk krví. Patří sem také stavy po srdečním infarktu a námahová angina pectoris (bolesti na hrudi při námaze).
„Příčinou ICHS je ateroskleróza (kornatění) věnčitých tepen, kdy postupně dochází ke zmenšování jejich průsvitu (ucpávání). Takto postižené tepny nejsou schopny přivádět dostatečné množství krve k buňkám srdečního svalu a způsobují jejich nedokrevnost (ischemii),“ vysvětluje kardiolog Miroslav Derevjanik.
ICHS se nejčastěji projevuje jako bolest na prsou. Buď při určitém stupni námahy (námahová angina pectoris) nebo v klidu (infarkt myokardu nebo nestabilní angina pectoris).
„Diagnosa infarktu myokardu je potvrzena při prvním kontaktu s lékařem po natočení EKG křivky a na základě typických biochemických změn. Mezi další diagnostické metody patří echokardiografie a selektivní koronarografie. Kromě přesného zobrazení věnčitého řečiště umožní i jednoznačné rozhodnutí o další efektivní léčbě nemocného,“ dodává Miroslav Derevjanik.
