Ochranovská hvězda, neboli Herrnhuter Stern, se jmenuje v němčině podle názvu obce, kde probíhá její výroba. V Herrrnhuteru v Horní Lužici. To je kousek za českými hranicemi, kde ji v první polovině 19. století začali tvořit Moravští bratři. Ti emigrovali z oblasti Suchdola nad Odrou.

Ale hezky popořadě, jak to vlastně s Ochranovskou hvězdou je. Nejprve se podíváme do vzdálené historie, do období vzniku historické jednoty bratrské (čeští bratři).

Moravští bratři

Moravští bratři považují za svého předchůdce historickou jednotu bratrskou, která je svébytným plodem české reformace. Po upálení mistra Jana Husa na Kostnickém koncilu v roce 1415 se v českých zemích rozvinulo husitské hnutí. To nejprve usilovalo o pronikavou církevní reformu, ale ve svém důsledku vedlo k vytvoření národní utrakvistické církve, která sama sebe považovala za součást obecné křesťanské církve.

Nyní historický skok. Vlastní počátky Moravské církve jsou spojeny s postavou hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, šlechtice, který se sice vzděláním připravoval na státní službu u drážďanského dvora saského kurfiřta Augusta II. Silného, ale svým vnitřním založením byl plně oddán myšlenkám pietismu a v tomto duchu usiloval o reformu církve.

Kdo byl Mikuláš Ludvík Zinzendorf

Kdo byl Mikuláš Ludvík Zinzendorf? Rodák z Drážďan, jehož předci byli z Dolních Rakous, které opustili a zamířili do Norimberka.

Mikuláš Ludvík Zinzendorf neváhal se zabývat myšlenkami, že pravému křesťanství by nejlépe vyhovovalo odloučení církve a státu. Do praxe je mohl převést také díky moravským exulantům, kteří hledali nové útočiště.

Zinzendorf totiž nabídl azyl několika skupinám pronásledovaných tajných evangelíků z Moravy a dovolil jim vybudovat si osadu Herrnhut (známou též pod českým názvem Ochranov), která ležela na západních hranicích jeho statku Berthelsdorf. Uprchlíci sem přicházeli mezi lety 1722 až 1732 zejména ze severních regionů Moravy, kde jim hrozilo pronásledování pro víru.

Kromě Moravanů se stal Herrnhut útočištěm také řady příchozích z různých částí Německa, kteří do života komunity vnášeli vlastní náboženské představy.

Herrnhut v Horní Lužici (Oberlausitz) a Suchdol nad Odrou

Pojítko mezi hornolužickým Herrnhutem a severní Moravou najdeme v Suchdole nad Odrou, kde se nachází Muzeum Moravských bratří.

V tomto muzeu návštěvník zjistí informace o exilu asi 280 obyvatel do Horní Lužice v rámci stálé expozice.

Na tamějším panství Mikuláše Ludvíka, hraběte z Zinzendorfu se exulantům pod vedením misionáře Kristiána Davida podařilo založit obec Herrnhut („místo pod ochranou Páně“), česky Ochranov, hornolužicky Ochranow, a Moravskou církev (Obnovenou Jednotu bratrskou). Ze Suchdola nad Odrou pochází i první biskup Moravské církve David Nitschmann.

Ochranovská hvězda

Herrnhuter Stern (Ochranovská hvězda), která vznikla v roce 1821 v zámku Herrnhutské jednoty bratrské, je považována za pramáti všech vánočních hvězd. První hvězda z papíru a lepenky zazářila počátkem 19. století v internátních pokojích Herrnhutské jednoty bratrské. Hvězdu vyrobil jeden z vychovatelů při hodině matematiky a měla žákům pomoci lépe pochopit geometrické útvary.

Základ hvězdy tvoří rombokubooktaedr, který má 26 stěn, z nichž 18 jsou čtverce a 8 rovnostranné trojúhelníky.

Ten není vidět, jelikož je k němu připevněno 26 paprsků, 18 se čtvercovými a 8 s trojúhelníkovými hroty, které bývají o něco kratší. Nahoře na hvězdě bývá háček na zavěšení či je tudy dráty přivedena elektřina, jelikož uvnitř hvězdy je zdroj světla.

Tradičními barvami hvězdy jsou bílá, žlutá nebo červená. Ochranovská hvězda (Herrnhuter Stern) je oblíbená v celém Německu, zejména v Sasku.

Manufaktura v Ochranově

V hornolužické obci Herrnhut se nachází manufaktura, která Ochranovské hvězdy vyrábí.

Obchodník Pieter Hendrik Verbeek vymyslel na konci 19. století první stabilní skládací hvězdu. Novinkou na této hvězdě byla plechová kostra s drážkami, do nichž se zasouvaly papírové špice s plechovými rámečky. Díky tomuto vylepšení se daly hvězdy poprvé expedovat složené a nejprve je prodávali v misijním knihkupectví v Herrnhutu. Verbeek byl až do své smrti společníkem manufaktury na výrobu hvězd, v roce 1925 se společníkem stal jeho syn Harry.

Verbeek v následujících letech zdokonaloval způsob konstrukce, založil společnost „Stern-Gesellschaft mbH Herrnhut“ a v roce 1925 přihlásil k patentování první hvězdu bez nosné kostry. Tento model již odpovídá dnešní běžné konstrukci se 17 čtyřbokými a 8 trojbokými špicemi.

V roce 1950 byla společnost Stern GmbH znárodněna a od roku 1951 vystupovala pod jménem VEB Oberlausitzer Stern- und Lampenschirmfabrik. Když ruční výroba, a ještě k tomu hvězd, přestala zapadat do obrazu socialistické průmyslové výroby, bylo rozhodnuto o jejím postoupení. Došlo k transakci, která byla na tehdejší dobu neobvyklá, a to k převodu zpět na Jednotu bratrskou.

Nový začátek manufaktury začal po roce 1991. Od roku 2010 se v nové manufaktuře nachází pod jednou střechou výroba i předváděcí dílna.

Ochranovská hvězda je tradiční součástí vánočních trhů po celém Německu.