Ta zpráva byla šokem, neboť Norbert Lichý zemřel necelý měsíc po 59. narozeninách. Do širšího povědomí se zejména díky televizi zapsal až v posledních patnácti letech, protože nepatřil mezi hlavní herecké tváře. To by musel hrát v nějakém pražském divadle, kam to mají lidé od filmu a televize, blízko. Český „filmový a televizní rybníček“ je prostě malý…
Norbert Lichý v mládí do Prahy neodešel, tyto ambice ani neměl. Hlavní pro něj bylo divadlo. Prkna, co znamenají svět, jsou i v rodné Ostravě, kde se v roce 1964 narodil, i 16. ledna 2024 zemřel.
Jaký vlastně Norbert Lichý byl v soukromí? Co ho fascinovalo na Ostravě? Proč byl po celou dobu herecké kariéry věrný přední ostravské scéně Divadlu Petra Bezruče? Před deseti lety s ním pro MEDIASHOW.cz přímo v oblíbené hospodě v Ostravě rozmlouvala Lada Kutějová.
„Na Ostravu nedám dopustit. Pokud pominu to, že jsem se tam narodil a vyrůstal, tak mám rád ostravskou skupinu Buty a vůbec ostravské špičky. Ať už jsou to zpěvačky Věra Špinarová, Marie Rottrová či zpěvák Pavel Novák, hudební skladatel Jaroslav Wykrent, klavírista Vladimír Figar a mnozí další, kteří byli ve své době pojem,“ nastínil Norbert Lichý své oblíbence z umělecké branže.
Vzpomínky na divadlo v Šumperku
Jsou to umělci, kteří patří „do staré školy“. Byli o generaci až dvě starší než Norbert Lichý. Když povídal o Ostravě a severní Moravě a Slezsku, vzpomínal i na své herecké začátky. Norbert Lichý začínal v devatenácti letech v divadle v Šumperku například s Miroslavem Etzlerem a Jiřím Dvořákem.
A tak na oba kolegy zavzpomínal. „Mirek Etzler pochází z Ostravy, kde žil se svými rodiči. Chodili jsme spolu první dva roky na základní školu. Po jedenácti letech jsme se potkali v Severomoravském divadle v Šumperku jako elévové činohry.“
Vzpomínky na tátu a dětství v divadle
Norbert Lichý vzpomněl i na svého tátu. Jeho otec Saša Lichý se proslavil jako herec, dramatik a režisér. Dalším tématem rozhovoru byla otázka, čím Norberta nejvíc ovlivnil.
„Příkladem mi byla celá má rodina. V době mých dětských rolí v Divadle Petra Bezruče i všichni herečtí strejdové a tety, kteří, ačkoli jsme to tehdy nevěděli, mi částečně nahradili hereckou školu. Je to hodně poznat, jestli má umělec herecké předky a tím i daný vztah k divadlu, nebo jen školu,“ přemítal Norbert Lichý.
„Netvrdím, že škola nenaučí. Znalost teorie, dějin divadla, je určitě dobrá věc. Stejně jako jevištní mluva, šerm, jízda na koni, práce s mikrofonem, pohyb… To se na gymnáziu nedozvíte. Ale jsem rád, že mám všeobecné vzdělání, určitě to nebyl ztracený čas. A to, že jsem se nedostal na JAMU, tím jsem přišel nesporně o čtyři roky krásného života a o přátele, a tím kontakty s kolegy po celé zemi,“ uvažoval Lichý nad hereckým povoláním.
Televize a film si ostravského herce všimla v pozdějším věku
U Norberta Lichého najdeme před rokem 1998 filmovou a seriálovou tvorbu sporadicky, a i poté režiséři herce obsazovali spíše do vedlejších rolí. Větší prostor dostal v tématech z prostředí severní Moravy a Slezska pro svoji autentičnost, což bylo možné využít zejména v dokumentech. Ať už jako vypravěč či průvodce.
Z této kapitoly dokumentů můžeme připomenout snímky z televize jako Šumná Ostrava z roku 1995 nebo Šumné Karvinsko z roku 2002. V posledním dokumentu Někdo to rád Bezruč, natočeného v roce 2021, jakoby Norbert Lichý symbolicky „uzavíral“ svoji divadelní kariéru.
Anotace České televize k tomu píše: „Dokument o hledání ducha neboli espritu Divadla Petra Bezruče, které je už tři čtvrtě století fenoménem Ostravy… Divadlo Petra Bezruče patří k umělecky nejvýraznějším divadlům v České republice, což potvrzuje řada ocenění, názory kritiků i ohlasy diváků. Velký dokument režiséra Miroslava Janka o Divadle Petra Bezruče, které v roce 2020 oslavilo 75. výročí své profesionální umělecké činnosti, nabízí pohled do zákulisí divadelní scény a prostřednictvím pamětníků a archivů se ohlédne za jeho minulostí v kontextu doby.“
Norbert Lichý začal účinkovat v televizních seriálech. I kvůli autentičnosti z prostředí severní Moravy se objevil ve výrazné roli v seriálu Doktor Martin, který byl českou adaptací britského seriálu. Česká televize děj seriálu umístila do oblasti Beskyd.
Režiséři Lichého zařazovali do epizodních rolí. Jmenujme například Comeback, Kriminálka Anděl, Vyprávěj, Ach, ty vraždy!, Cirkus Bukowski, Dabing Street, Přístav, Kosmo, Já, Mattoni, Ohnivý kuře, Lajna, Slunečná, Dvojka na zabití, Volha či Eliška a Damián.
Díky televizním seriálům Norberta Lichého začala vnímat i široká veřejnost, ta si zřejmě moc nevybaví ostravského herce v nějakém filmu. I když v posledních patnácti letech hrál v mnoha snímcích. Připomenout můžeme filmy jako Comeback, Kajínek, Hlídač č. 47, Okresní přebor – poslední zápas Pepika Hnátka, Hranaři, Lidice, Ostravak Ostravski, Hasičárna Telecí.
Divadelní cena Thálie byla průlomem
Angažmá v některém z pražských divadel Norberta Lichého nelákalo, byl bytostně spjat s Ostravou. Považoval se za patriota. Ostrava, dávající i beroucí, byla jeho celoživotní láska.
„Mně chybí atmosféra v obchodech, které dávno neexistují. Chodíval jsem do Ostravanky, Ostravice, Fénixu, v centrech bývala místa, kde se tancovalo s živou kapelou. Secesní kavárny v hotelu Palace a v Elektře. Mléčný bar, komplex Domu potravin. Ach, kde to všechno je,“ zavzpomínal pro MEDIASHOW.cz před deseti lety Norbert Lichý.
Herec prošel za svou kariéru obrovským množstvím pozoruhodných charakterů, ostravským publikem byl milován a patřil mezi nejvýraznější postavy současné ostravské divadelní scény.
Hrál Harpagona v Lakomci, Duncana v Macbethovi, Truffaldina ve Sluhovi dvou pánů, Parfena Semjonoviče Rogožina v Idiotovi, Antonína Důru v Rozmarném létu. Za roli Mendela Singera, ve hře Job od Josepha Rotha, byl v roce 2009 oceněn Cenou Thálie. Právě to byl okamžik, kdy si Norberta Lichého začali všímat režiséři v Praze a více obsazovat do televizních serálů a filmů, i když do epizodních či vedlejších rolí.
